Autor: Jaroslav Malý
Počet zobrazení: 13232
Hodnocení: Popis: Hlívu ústřičná vyrůstá na pařezech a kmenech nejrůznějších listnáčů, vyhledává lokality bohatší na vláhu - místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí atd. Vyhovuje jí především buk, dub, ořešák a jíva. Neměla by nikdy napadnout zdravé dřevo. Je to celkem dobře poznatelná houba jež bývá zaměňována za jedlé druhy, konkrétně za hlívu plicní, hlívu dubovou, některé líhy a pařezník pozdní.
Objevuje se nejdříve v září, nejčastěji na ni ovšem narazíme v listopadu
nebo počátkem prosince. Roste zhruba do března.
Popis:
Klobouk 5 -25cm široký, lasturovitý, tmavohnědý, černošedý nebo
modrofialový; sbíhavé bílé až nahnědlé lupeny; bělavý a krátký třeň, který
někdy téměř chybí; bílá dužnina a příjemná chuť i vůně.
Kuchyňské využití:
Hlíva ústřičná je všestranně využitelná, lze z ní připravit znamenitou dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná je v různých omáčkách, v rizotu a v salátech. Z klobouků jsou velmi dobré řízky, smažíme je ale
pomaleji a déle, protože jsou tužší konzistence. Vhodná je také k nakládání, protože plodnice v nálevu nešlemovatí a mají výbornou chuť.
Léčivé účinky:
Tato houba je učiněným pokladem v říši hub. Jedná se o zdravotně prospěšný druh, který dokáže v některých případech téměř zázraky.
Vyznačuje se ojedinělou kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitamíny (především z řady B), dále minerály, proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I).
Vůbec nejvýznamnější složkou hlívy jsou ale glukany, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany a nezanedbatelnou složkou je také houbová vláknina.
Hlíva ústřičná byla důkladně prozkoumána a její příznivé účinky na lidský organismus jsou prokázané.
Při jakých obtížích nám pomáhá a komu je vhodné ji doporučit?
- významným způsobem upravuje hladinu cholesterolu v krvi
- čistí krevní a mízní řečiště
- upravuje krevní tlak
- snižuje hladinu cukru
- léčí kloubová onemocnění
- léčí i tak vážné choroby, jakými jsou rakovina, infarkt a mozkové příhody
- pomáhá při chemoterapii (zmírňuje vedlejší účinky)
- pomáhá alergikům
- pomáhá astmatikům
- zlepšuje metabolismus a peristaltiku střev
- potlačuje tvorbu hemoroidů
- odstraňuje bradavice virového původu
- léčí ekzémy
- pomáhá při zánětech
- léčí či zmírňuje strnulost šlach a končetin
- odstraňuje únavu a zvyšuje fyzickou
kondici
- regeneruje vnitřní orgány (játra, ledviny)
Asi se nad tímto výčtem účinků pozastavíte, ale hlíva ústřičná při těchto obtížích skutečně pomáhá. Čím to je, že je tak zázračná?
Je to jednoduché, její kouzlo tkví ve významném posilování imunitního systému. Z mých dosavadních desetiletých zkušeností mohu především potvrdit téměř stoprocentní odstranění bradavic virového původu během 3-4 týdnů, úpravu krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi (změna již po 2 měsících), odstraňování polypů ve střevech, velmi příznivé účinky při chemoterapiích a při dlouhodobém užívání významnou úlevu při alergiích a astmatu.
Poměrně jednoduchým a nejlevnějším způsobem využití této houby je její vypěstování. Je zbytečné kupovat drahé preparáty, kterých je na trhu skutečně velmi mnoho. Doporučuji vyhýbat se preparátům, které jsou obohacené vitamíny nebo nějakými dalšími “prospěšnými“ látkami a zaměřit se na čistý hlívový prášek.
Způsoby pěstování:
Intenzivní způsob
představuje pěstování na PE pytlích se slámou. Při tomto pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, polyethylenový pytel a sadbu hlívy ústřičné.
Pšeničná sláma by neměla být napadena plísněmi a neměla by být starší více jak 2 roky. Pytel můžeme zvolit i jiný, neměl by být ale moc slabý. Doporučuje se pytel průhledný o rozměrech zhruba 150 x 100 cm. Sadbu hlívy ústřičné zakoupíme ve vybraných prodejnách pro zahrádkáře. Hlívu můžeme pěstovat venku, ale i ve vhodné místnosti. Venku volíme nějaké zastíněné místo (ideální je pytel zavěsit pod nějaký strom). Pokud pěstujeme hlívu v místnosti, je třeba zachovat stálou teplotu zhruba okolo +18 stupňů a zavěsit pytel na místo s osvětleným rozptýleným, denním světlem.
POSTUP: Nejdříve je nutné spařit slámu, tu napěchujeme do nějaké čisté nádoby, nejlépe do sudu a zalijeme horkou vodou (o teplotě asi +80 stupňů), tak aby byla celá ponořena. Sud utěsníme a vodu v něm ponecháme minimálně 12 hodin. Poté si připravíme čistý, nepoužitý pytel, do kterého střídavě vkládáme část spařené slámy a část rozdrolené sadby. Pytel celý naplníme a řádně stlačíme, odstřihneme spodní rohy, tak aby mohla odtéct přebytečná voda ze slámy, pytel zavážeme a zavěsíme jej na vhodné místo. Pokud pytel nezačne do týdne prorůstat, doporučuje se umístit ho na jeden den do chladnějšího prostředí a navodit mu takzvaný tepelný šok.
Zhruba po 15 dnech pytel prořežeme asi 8-10 křížovými zářezy, 4 x 4cm po celém obvodu. Přibližně za 14 dní by se měly z těchto zářezů objevovat první plodnice.
Hlíva vyrůstá především v trsech, které z pytle neodřezáváme, nýbrž vykrucujeme. Trsy plodnic vykroutíme vždy celé, bez ohledu na to, zda jsou v trsu ještě malé plodničky.
Po sklizni (vlně) občas pytel zvlhčíme a v případě potřeby zvlhčujeme rozprašovačem i plodnice. Zhruba po 2 týdnech nastává další vlna, což se ještě jednou, či dvakrát opakuje. V případě správného postupu a při vhodných podmínkách můžeme z jednoho pytle sklidit až 5 kilogramů čerstvých hub.
Extenzivní způsob
Tento způsob pěstování hlívy ústřičné nám zaručí dlouhodobější výnosy. V tomto případě nevyužíváme slámu, nýbrž čerstvě nařezané špalky. Šíře špalků by měla být okolo 20 cm a délka 50-70 cm. Nejvhodnější je bukové dřevo, využít se ovšem dá i dřevo topolů, jívy, ořešáků a jiných listnáčů.
POTŘEBY: Větší polyethylenový pytel, prkénko, špalky a sadba hlívy ústřičné.
POSTUP: Nejprve si připravíme špalky, které alespoň na jeden den namočíme do vody. Poté do nich vyřízneme zářezy, případně vyvrtáme otvory a tyto místa naplníme rozdrolenou sadbou hlívy ústřičné. Zářezy i vývrty zakapeme voskem, nebo přelepíme páskou. Takto upravené špalky připevníme na prkénko probité třemi až čtyřmi hřebíky, posypané sadbou a vložené na dno většího polyethylenového pytle. Sadbu nasypeme rovněž na horní řezné plochy špalků a pytel uzavřeme (do jednoho pytle vkládáme zhruba 2-3 špalky).
Pytle se špalky uložíme do teplé, tmavé místnosti a necháme hlívu 2 až 3 měsíce dřevem prorůstat. Po tomto období špalky vyjmeme z pytle a spodní řeznou plochou je zasadíme do připravených jamek, tak aby dvě třetiny dřeva byly pod povrchem.
Doporučuje se jamky vyhloubit do nějakého tvaru, například srdce, když hlíva špalky obrůstá, působí to velmi esteticky. Hlíva vytváří plodnice zpravidla na jaře a na podzim, po dobu maximálně 5 let, v závislosti na tvrdosti dřeva (čím tvrdší dřevo, tím lépe).
V letních měsících a v případě sucha špalky vydatně zaléváme.
V případě, že si hlívu úspěšně vypěstujeme a budeme se chtít léčit hlívovým práškem, je nutné ji nasušit při maximální teplotě do 40 stupňů Celsia a poté ji rozemlít.
Dávkování: Při prevenci půl až jednu čajovou lžičku denně, při některých obtížích maximálně 1 a půl čajové lžičky. Prášek vmícháme do jogurtu nebo umístíme do želatinových kapslí.
Klíčová slova: léčivá, jedlá, lupenaté, houby, zázrak přírody, betaglukany
Ostatní jazyky: BA: Bukovača, BY: Вешенка обыкновенная, BG: Кладница, CN: 糙皮侧耳, DK: Almindelig østershat, EE: Austerservik, ES: Seta de ostra, FI: Osterivinokas, FR: Pleurote en huître, GR: Πλευρωτός ο οστρεώδης, HR: Bukovača, HU: Késői laskagomba, IT: Gelone, JP: ヒラタケ, KR: 느타리, KZ: Вешенка устричная, LT: Gluosninė kreivabudė, LV: Austeru sānause, NL: Gewone oesterzwam, NO: Blågrå østerssopp, PL: Boczniak ostrygowaty, PT: Shimeji-preto, RO: Pastravi de fag, RS: Bukovača, RU: Вешенка обыкновенная, SE: Ostronmussling, SI: Bukov ostrigar, TR: İstiridye mantarı, UA: Плеврот черепичастий, UK: Oyster Mushroom, WA: Pleurote plate mosse
Kód: 2296 Datum vložení: 16. 12. 2010 poslat přátelům přidat k oblíbeným položkám
